Chameleon

Onehdy jsem zmiňovala, že mám natolik univerzální obličej, až v cizích lidech vyvolávám pocit, že mě odněkud znají. 

Je fakt, že mám oči kafe bronz do zelena a u vlasů jsem si jistá jen tím, že mi sem tam šedivějí (následkem mnoha zážitků, nikoliv věkem, že), tak se není co divit, že to lidi plete. Už jsem byla identifikována jako "ta doktorka od nás z polikliniky", "ta redaktorka, co se mnou dělala rozhovor" nebo "ta ženská z televize" (a nemysleli tím můj senzační výstup v Sama doma :-D). Jooo, kým vším já asi mohla být. Už jsem si zvykla a beru to jako výhodu při práci.

Jenže poslední dny objevuji nový aspekt mého univerzálního obličeje. Zatímco cizí lidé mě "poznávají", ti co by mě znát měli, mě nejsou schopní identifikovat! Ve fitku už dva roky potkávám chlápka. Vždycky se zdravíme, oba v teplákách a on teď projevil zájem o vyzkoušení mé masáže. Probíráme možné termíny, načež mimochodem praví: "Tak jsem koukal, že tu máte konkurenci. Včera odpoledne tu masírovala nějaká nová roštěnka." Zírám na něj, jestli si dělá legraci - nedělá. Neměla jsem to srdce kazit mu radost sdělením, že ta roštěnka jsem já. Usoudila jsem, že týpek má nejspíš snížené rozeznávací schopnosti a aspoň si pozvedla své roštěnkovské ego :-D

Načež dnes hodinu a půl jóga, stálá klientela, potkáváme se už tři měsíce. Po lekci stojím na recepci, vedle mě moje klientka. V okamžiku, kdy si odsouhlasuji počet lidí na mě najednou klientka vytřeští zrak a úplně vykolejeně koktá: "Ježíš, to jste vy? Jak máte tu bundu...a nemáte culík...vy jste TAK jiná!"

Ahh, teď teda nevím, jestli je to výhoda, nebo jestli mám být trudnomyslná. Aspoň mě těší, že mým dětem a přátelům se jen tak neokoukám. Obzvlášť, když si udělám culík :-D Tak se mějte originálně a přeji prima den ;-)